Základní a mateřská škola Rožnov

Původní název:
Česká státní menšinová měšťanská a obecná škola Rožnov
Ulice:
Ludvíka Kuby 1165/48
Obec:
České Budějovice
Okres:
České Budějovice
Stát:
Česká republika
Rok postavení:
1927
Webové stránky:
https://www.zsroznov.cz/
Stavitel/architekt:
Ing. Sláma z Prahy/Jihočeské stavební a podnikové družstvo
Popis:

Až do roku 1912 byla v tehdy samostatném Rožnově jen škola s německým jazykem vyučovacím. O zřízení české (menšinové) školy bylo sice žádáno již dříve a roku 1908 bylo zřízení schváleno zemskou školní radou, pro odpor rožnovského obecního zastupitelstva se záležitost stala předmětem rozhodnutí nejvyššího správního soudu ve Vídni. Ten sice nařídil obnovení zřizovacího procesu (zejména šetření, zdali je v místě dostatek žáků dané národnosti), k otevření veřejné české obecné školy však stejně nedošlo. Zástupci školní iniciativy a zastupitelstvo se obviňovali navzájem z nezákonného postupu. Protože nejvyšší správní soud ve Vídni roku 1912 rozhodl proti zřízení školy, chopily se akce za zřízení české školy v Rožnově soukromé iniciativy, zejména školský spolek Matice Školská v Českých Budějovicích (předseda August Zátka) a Národní Jednota Pošumavská. Škola byla 18.11.1912 otevřena v budově Sokolovny. Žádosti o zveřejnění školy podané roku 1914 nemohlo být vyhověno vlivem první světové války. Českobudějovická Matice Školská vydržovala školu do 1.10.1919, kdy byla škola zveřejněna a krátce na to dle nových školských zákonů 3.4.1919 převedena do státní správy a rozšířena o 4 třídy. Rozšíření dlouhodobě nestačilo, české třídy se proto nejprve umisťovaly do budovy zdejší německé školy. Narůstající počet žáků dal podnět pro zřízení budovy státní české (menšinové) měšťanské školy roku 1927, do které byla umístěna i stávající obecná škola mající vlastní správu. Stavba byla provedena dle projektu Ing. Slámy z Prahy provedena Jihočeským stavebním a podnikovým družstvem. Po vystavění měla 6 tříd a byt pro řídícího učitele. Škola byla pojmenována "Škola dra Augusta Zátky".

Roku 1932 měla obecná škola v 6 třídách 194 žáků, měšťanská v 5 třídách 156 žáků, tedy 350 celkem. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byla v říjnu 1939 budova zabrána německou brannou mocí, pak dočasně vrácena školním účelům, aby od 2.10.1940 byla armádou zabrána definitivně. V období 1940-45 tak budova sloužila vojsku, mimo to ale také německým a italským uprchlíkům nebo organizaci Hitlerjugend. Třídy obecné a měšťanské školy byly rozmístěny po soukromých domech (čp. 4, čp. 329, čp. 333, čp. 526). Ředitelna a školní jídelna se nacházely v čp. 329. Došlo ke krácení výuky a spojování tříd. Od 1.4.1941 probíhala výuka také v hostinci u Jiroušků (čp. 89). V souladu s výnosem ministerstva školství z 28.8.1941 byla škola přeměněna na tzv. školu hlavní (Hauptschule). Někdy v této době byla odstraněna busta Augusta Zátky stejně jako všech památek a knih připomínající dobu ČSR. Celkově měla tehdejší protektorátní hlavní škola 5 učeben pro 8-11 tříd. Ve školním roce 1941/2 bylo do školy zapsáno 344 žáků. Škola měla pověst politicky nespolehlivé školy, odmítala práci v Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, a v letech 1941-1942 byli mnozí členové učitelský sboru pro protistátní činnost pronásledováni. Jednalo se jmenovitě o praktikantku Antonii Pokornou (zatčena 31.3.1941), ředitele Adolfa Ambrože (zatčen 8.10.1941), Josefa Beránka (zatčen 4.6.1942, zastřelen 5.6.1942), Františka Fouska (zatčen 4.3.1943, zemřel 26.5.1943 v koncentračním táboře). Právě kvůli výpovědi Fouska byli 13.4.1943 zatčeni také Antonín Soukup a Jan Veselý (oba transportováni do koncentračních táborů, kde Veselý 24.2.1944 zemřel). Kromě toho hrozilo v květnu 1942 uzavření školy, když byla škola vyšetřována německou tajnou státní policií (gestapo) kvůli nalezenému nápisu v jedné ze tříd:" Náš třídní a Adolf je vůl. Ať žije Edvard Beneš, náš prezident." Díky přičinění ředitele školy skončila tato kauza nakonec jen vyloučením podezřelého žáka ze školy. Roku 1944 bylo několik učitelů školy totálně nasazeno ve válečném průmyslu, vyučování bylo koncem války omezováno.

Po 2. sv. válce se mohla výuka vrátit zpět do původní školní budovy. 28. 10. 1946 byla odhalena pamětní deska uvnitř školy připomínající osud umučených rožnovských učitelů. Vládním nařízením ze dne 26.7.1948 byl uzákoněn nový školský zákon č. 196/1948 Sb., kdy byl změněn název na "Střední škola". Počet dětí rožnovské školy se stále zvyšoval, budova nestačila a proto byly některé třídy umístěny v soukromých domech v Rožnově (celkem na 6 místech). V roce 1969 byly otevřeny nové pavilony školy - učebnový pavilon 2. stupně, učebnový pavilon se školní jídelnou, dvě tělocvičny, školní hřiště a školní zahrada. V roce 1985 byl svépomocí postaven pavilon školní družiny. Od 1.1. 1995 je ZŠ právním subjektem.

V současnosti (2020) se jedná o školu s rozšířenou výukou informatiky. Areál sestává z pěti pavilonů, přičemž škola zabírá tři pavilony o 23 kmenových učebnách, 8 odborných učebnách a 4 samostatných třídách školní družiny. Dále také obsahuje kabinety, knihovnu nebo baletní sál. Ve čtvrtém pavilonu jsou 2 tělocvičny s posilovnou, šatnami a sprchami. V posledním pavilonu se nacházejí prostory mateřské školy.

Zdroj:
VONDRÁČEK, Karel. 50 let Národní Jednoty Pošumavské: 1884-1934. Praha: Národní Jednota Pošumavská, 1934, [i.e. 1935]. s. 117.; https://digi.ceskearchivy.cz/564/1; VONDRUŠKA, Milo&sc
Školní budova dnes (1926)