Základní škola Hartmanice

Školství se v Hartmanicích rozvíjelo už v době Josefa II. koncem 18. století v maličké německé školičce. Od roku 1836 zde byly čtyři třídy obecné školy (dnešní budova Městského úřadu Hartmanice). O 57 let později (roku 1893) pan Jiří Beywl dokončil stavbu školy nové tam, kde sídlí dodnes, a už po následujících 13 letech byla v Hartmanicích otevřena i škola měšťanská (tehdy jenom jako pobočka kašperskohorské školy). V roce 1908 došlo k přístavbě zdejší školní budovy a od té doby zde byla samostatná obecná i měšťanská škola. Po 1. světové válce se v hartmanické škole vyučovalo i češtině, roku 1938 byly Hartmanice odstoupeny třetí říši na základě Mnichovské dohody. Koncem války byli ve školní budově ubytováni němečtí uprchlíci z východu a vojsko. Po roce 1945 se do budovy nastěhovala česká obecná a měšťanská škola. Vzdělávání dětí se sem vrací v srpnu 1945 spolu s 82 žáky. Nucené vysídlení německých obyvatel snížil počty dětí ve škole, ta ale vytrvala a přežila do dnešní doby.  Dnes je v budově Základní škola Hartmanice.