Základní škola a Mateřská škola Čížová
Historie školy v Čížové se datuje do poslední čtvrtiny 17. století. Farní škola se nacházela v areálu čížovského zámku, později se několikrát stěhovala. Byla mj. umístěna u kostela sv. Jakuba nebo v budově hostince zakoupeného od Augusta z Lobkovic, přičemž po přesunu z budovy u kostela tato dále sloužila jako učitelský byt. Roku 1857 byla pronajata školní místnost ve Staré Vráži, čímž se snížil počet školních dětí z přiškolených obcí. Čížovská škola byla několikrát rozšiřována a byly přistavovány další světnice. Roku 1884 byla čtyřtřídní.
Rozhodnutí okresní školní rady o postavení nové školní budovy v Čížové z roku 1897 se představitelé Čížové stejně jako i okolních přiškolených obcí vzpírali, čímž se příprava nové školní stavby značně protahovala. Když měly být roku 1897 zahájeny přípravné práce k nové stavbě, podala místní školní rada v Čížové proti tomuto příkazu odvolání. Se stížnostmi ohledně plánovaného místa pro novou stavbu přípravy komplikovaly také obce Borečnice a Třebkov. Hlavním argumentem proti stavbě nové školy bylo sucho a špatné finanční podmínky místních rolníků. Po zamítnutí všech odvolání a rekursů byla stavba nové školní budovy zahájena roku 1908. Vzhledem k tomuto roku se také škola měla jmenovat "škola jubilejní" na počest šedesátileté vlády císaře Františka Josefa I. Stavbu provedl V. Hovorka z Písku, Václav Adamec ze Zlivic a Viktor Drahoš z Čížové. Základy byly položeny 23.9.1909 a v průběhu stavby se několikrát měnily stevební plány. Například okna byla změněna na širší a byla také navržena nově atika s nápisem "Jubilejní škola". Ke slavnostnímu vysvěcení došlo 28.9.1910. Novou školu navštěvovalo přes 200 dětí.
Během první světové války škola trpěla na nízkou školní docházku. V rámci výuky žactvo také např. šilo kukly a punčochy pro vojíny na frontě. Po první světové válce docházelo k průběžným opravám, např. roku 1919 byla opravena střecha. Začátkem 30. let. 20. století školu navštěvovalo okolo 160 dětí.
Během mobilizace roku 1938 školní budovu krátce (25.-29.9.1938) obsadila československá armáda. Místní učitel i kaplan museli rovněž nastoupit vojenskou službu, v důsledku čehož byla škola zmenšena na trojtřídní. Koncem druhé světové války sloužila školní budova jako přechodný azyl pro německé uprchlíky z oblasti Odry. Nálety na obec a nádraží z konce dubna 1945 se škole vyhnuly.
Po roce 1989 v letech 1990-1992 byla provedena kompletní rekonstrukce školní budovy a v roce 1994 došlo ke sloučení s mateřskou školou. V areálu školy byla vystavena nová budova. Škola disponuje v současnosti (2020) také školní družinou, zahradou, hřištěm, školní jídelnou a tělocvičnou vystavěnou v letech 2018-2019. Škola je svým charakterem málotřídní, v posledních letech čtyřtřídní a navštěvují ji žáci od prvního do pátého ročníku. Aktuálně jde o 68 žáků. Na druhý stupeň ZŠ děti dojíždějí do píseckých škol.
