Bývalá česká státní menšinová měšťanská škola Čtyři Dvory

Škola ve Čtyřech Dvorech vzhledem k blízkosti obce městu dlouho neexistovala a žáci navštěvovali školu na původním českobudějovickém Starém Městě. Vznik české státní menšinové měšťanky byl zdůvodněn zejména národnostním momentem, kdy nová měšťanská škola měla posílit české postavení v jazykově smíšených obcích jako Čtyři Dvory, Šindlovy Dvory, Haklovy Dvory, České Vrbné, atd.

Z iniciativy obce Čtyři Dvory a místního odboru Národní jednoty pošumavské byla podána žádost ministerstvu školství a národní osvěty, které zřízení takové školy povoluje dekretem z 30.11.1929. Nejprve měla být nová škola umístěna v budově tzv. "Slovanské lípy", z čehož sešlo kvůli výši nájmu a nutnosti adaptace. Místnosti pro novou školu byly pronajaty v 1. patře tehdejšího čp. 135, tyto prostory ovšem nedisponovaly učitelskými byty. Výuka zde započala dne 2.5.1930. Krátce na to iniciovala Národní jednota pošumavská rozpůlení hostinského domu tehdejšího čp. 10, kam mohla být umístěna opatrovna a II. třída školy.

Současně se v té době již připravovala stavba nové školní budovy pro českou měšťanskou školu, o níž místní obec oficiální cestou žádala. Nová budova byla postavena 30.8.1931 a byla opatřena nápisem "Masarykův dům". Tato měla ve zvýšeném přízemí 4 učebny, 2 kabinety, 1 ředitelnu a 1 sborovnu, ve zvýšeném prvním patře 4 učebny, kreslírnu a 2 kabinety. Ve sklepě byly umístěny dílny, kuchyně, prádelna a byt školníka. Stavbu za 600 000 Kčs provedl Jan Jíra z Jihočeského stavebního družstva. V budově byla kromě měšťanské školy také opatrovna.

Roku 1932 odmítl učitelský sbor vyvěšení křížů ve škole, jak ho požadovali rodiče dětí. Spor byl po poradě se školním inspektorem vyřešen ve prospěch katolických rodičů.

Roku 1939 navštěvovalo opatrovnu 109 dětí, měšťanskou školu 226. V témže roce byly povoleny 2 nové pobočné třídy.

Škola byla zrušena 30.9.1942 a nadále sloužila německé škole (vznikla r. 1940) a od 1.9.1943 také opatrovně. Byly zde dvě školní třídy o 62 žácích. Ve sklepě budovy se nacházela vojenská telefonní ústředna. Ředitel Ludvík Sláma byl ještě před uzavřením kvůli nedostatečným znalostem německého jazyka nuceně penzionován. Učitel Bohumil Potůček, aktivní činovník Sokola, byl za svou protistátní činnost umučen v koncentračním táboře v Osvětimi. České děti byly převedeny do škol v Budějovicích. Česká opatrovna se přestěhovala k Františkánům u sv. Vojtěcha (dnes sídlo Salesiánů). Dne 4.3. byla škola uvolněna pro německé uprchlíky ze Slezska. Po jejich následném ubytování v soukromých domech, byla výuka obnovena od 6.4.1945.

Škola byla znovu otevřena 23.5.1945. Na zbytek školního roku 1945/46 bylo zapsáno 136 žáků. Po květnu 1945 získává česká škola také budovy školy německé a další konfiskáty. V důsledku toho bylo možné rozšířit školní zahradu. Roku 1948 je v souladu s novou školskou legislativou škola přeměněna na střední školu. Od roku 1953 se jednalo o osmiletou střední školu. Dne 31.10.1953 získává škola budovu bývalého hotelu Union (tehdejší čp. 344). Roku 1960 byla škola organizována jako základní devítiletá škola.

Škola měla patronátní smlouvu s místním JZD a strojní a traktorovou stanicí. Vyučovalo se zde do roku 1976., kdy se škola přesunula do nově vystaveného školského pavilonu.

V současné době (2021) je budova sídlem Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, která vznikla v roce 1991. Studuje zde přes 2200 studentů na 6 ústavech.