Bývalá státní česká menšinová škola Jaronín

Původní název:
Státní česká menšinová škola Jaronín
Ulice:
Jaronín 40
Obec:
Brloh - Jaronín
Okres:
Český Krumlov
Stát:
Česká republika
Rok postavení:
1924
Stavitel/architekt:
Václav Kovařík z Českých Budějovic
Popis:

Oblasti česko-německé jazykové hranice se začátkem 20. století dostávalo čím dále více pozornosti v souvislosti s politickými neshodami Čechů a Němců v zemském sněmu a na říšské radě. Údajné poněmčovací činnosti jazykové hranice jaronínskou německou školou bylo proto potřeba postavit důstojnou českou konkurenci. První snahy o zřízení takové školy vzešly z iniciativy Národní jednoty pošumavské, ovšem vzhledem k nedostatku česky mluvících školních dětí pro případnou školu nesplňovaly zákonné podmínky před rokem 1918.

Nové zákony ČSR po roce 1918 ovšem umožnily zakládání menšinových škol i tam, kde nebyl naplněn dostatečný počet žáků k zápisu. Jednání se opět chopila Národní jednota pošumavská, která dokonce navrhla zřízení újezdní měšťanské školy (ta vznikla nakonec roku 1935 v Brloze). Od tohoto záměru bylo upuštěno a již 1.9.1921 byla v Jaroníně otevřena česká škola, do které jsou přiškoleny i okolní české vsi jako Lazy, Sedmichalupy a České Chalupy.

Jelikož škola neměla nejprve žádnou budovu, probíhala výuka nejprve v pronajatých místnostech na statku Jana Bumby č.p. 38. Nájem a provoz jednotřídní školy platilo dle zákona ministerstvo školství a národní osvěty. Ministerstvo tak nechalo postavit na dvoře dřevěné záchodky nebo dřevník a platilo za nájem 300 Kč ročně.

Poté, co Jan Bumba odprodal část svého pole státu, bylo započato se stavbou nové školní budovy. Stavitel Václav Kovařík z Českých Budějovic provedl první výkop 10.5.1924. Slavnostní otevření školy se konalo 14.9.1924. Rodiče dětí si však stěžovali, že neproběhlo náležité vysvěcení školní budovy, a hrozili, že bez vysvěcení školy knězem své děti do školy posílat nebudou. Slavnostní vysvěcení se tedy na žádost rodičů konalo 28.9.1924. Při hloubení studny u školy došlo k vážnému úrazu studnáře Jana Hůlky ze Včelné, na kterého kvůli přetrženému lanu spadl džber plný kamení, zatímco byl v 22 m hluboké studni.

Školu v Jaroníně navštěvoval cca v letech 1928-1932 Milouš Jakeš, rodák z nedalekých Českých Chalup a pozdější generální tajemník KSČ, který po pětileté obecné škole v Jaroníně navštěvoval měšťanku v Brloze. V některých zdrojích se také uvádí, že na škole v Jaroníně učil komunistický ministr školství Zdeněk Nejedlý. Jedná se o chybný údaj. Na škole učil pouze Nejedlý František, a to v 50. letech 20. stol.

V důsledku mnichovského záboru sloužila v letech 1938-1945 budova účelům německé školy. Roku 1945 byla škola obsazena americkým vojskem. Výuka byla obnovena až 10.12.1945 v českém jazyce. Ve školním roce 1948/49 docházelo do školy 20 žáků. Škola žádala o nutné opravy, ani státní úřady ani místní obyvatelstvo však s opravami nepomohlo a tak, dle údajů ve školní kronice, byly prováděny většinou učitelkou a uklízečkou. Učitelka si v té době také stěžovala, že na ni chodí útočné anonymy k ONV.

Roku 1951 byla budova elektrifikována a škola získala brzy na to patronátní smlouvu se státním polesím v Jaroníně. Školní děti se tak často účastnily sázení stromků. Roku 1958 byla provedena přístavba podezdívky u silnice. Ve školním roce 1958/1959 docházelo do školy již jen 12 dětí. Z tohoto důvodu byla škola ke konci školního roku 1958/59 uzavřena a děti a mobiliář byly převedeny do Brloha. Kvůli docházce jaronínských do Brloha vzniklo autobusové spojení. Učitel František Nejedlý zůstal v jaronínské škole bydlet a dojížděl od 1.9.1960 učit do Brloha.

V současné době (2021) patří bývalá školní budova soukromé televizní produkční společnosti.

 

Zdroj:
https://digi.ceskearchivy.cz/90113/1
Školní budova dnes (2021)