Základní škola a mateřská škola Benešov nad Černou

První přesnější zprávy o první benešovské škole pochází z roku 1597. O rozvoj školy se rovněž zasloužil kaplický farář a známý pedagog Ferdinand Kindermann. Rozsah školní obce byl velký a počet školních dětí rok od roku rostl (vedle dosavadních osad Benešov, Klení, Valteřov, Jindřichov, Polžov, Kuří, Hartunkov byly přičleněny ještě osady Ličov, Velké Skaliny a Dluhoště). V roce 1811 došlo k otevření druhé postupné třídy, avšak postupem doby byly i tyto dvě třídy přeplněny. Při požáru v roce 1849 shořela na škole střecha a na dvoře dřevěná kolna na dříví. Další, třetí třída, byla povolena v roce 1858 a umístěna v domě č.p. 134 za roční nájem 66 zl.r.m. Čtvrtá třída byla otevřena v roce 1861 a útočiště našla v domě č.p. 77. Po přijetí rakouské liberální ústavy v roce 1867 se jednalo o školu s výlučně německým jazykem vyučovacím. Další třídy rychle následovaly; v roce 1876 byla zřízena pátá a v roce 1880 šestá třída. 

Kvůli velkému počtu tříd a velkému nájmu za každou z nich, bylo rozhodnuto v roce 1885 postavit novou školní budovu, která by odpovídala potřebě doby a předpisům o školních budovách. Stavbu provedl stavitel Gotthardt za 40 218 zl. 32 kr. na náměstí na místě domů č.p. 86 a 87. Budova byla dvoupatrová, měla 8 učeben, kabinety, kancelář, tělocvičnu a byty ředitele školy a školníka; náležela tak k nejlepším školním budovám na okrese. V roce 1887, kdy zažila škola svůj největší rozmach, ji navštěvovalo 634 dětí a měla 10 tříd. 

Po vyhlášení samostatné Československé republiky a přijetí nových školských zákonů byla z popudu Národní jednoty pošumavské otevřena státní česká menšinová škola. Česká škola byla umístěna nejprve ve staré budově německé školy (č.p. 49). V roce 1920 proběhly opakovaně kontroverze v obci poté, co byla násilně stržena česká cedule z budovy školy. Vzhledem k tomu, že v roce 1924 byla povolena druhá třída a budova tak byla nedostačující, bylo tehdy žádáno o novostavbu. V roce 1928 byla otevřena také škola mateřská. Postupem času byly pro školu zakoupeny ještě dva sousední domky č.p. 207 a č.p. 108. V roce 1936 byla zřízena i česká škola měšťanská, která našla umístění v prvním patře hostince na náměstí (č.p. 225). V této době byla také snaha předcházet národnostním česko-německým třenicím společnými česko-německými herními a sportovními programy.

Stavba nové školní budovy pro účely české státní obecné a měšťanské školy byla iniciována Ústřední maticí školskou, která zadala stavbu firmě Augusta Křižíka z Vodňan, který stavěl mj. i školy ve Vyšším Brodě, Zátoni, Velkých Skalinách nebo v Černé-Hůrce. Škola byla postavena 6. června 1938 postavena nová školní budova, krátce na to však v důsledku mnichovského záboru byla uzavřena. V letech 1940 - 1945 sloužila budova jako doléčovací ústav pro německé vojáky a v roce 1945 v ní byli ubytováni ruští vojáci. Bylo zde ubytováno na 700 rudoarmějců, kteří měli dle kronikáře budovu bezohledně vydrancovat. Materiál na opravu budovy vyžadoval řídící učitel od místních Němců dle školní kroniky i s revolverem v ruce. Škola byla jako již česká otevřena v listopadu 1945. V padesátých letech 20. stol. školu navštěvovalo až 700 žáků. V šedesátých a sedmdesátých letech se počet žáků navštěvujících školu pohyboval okolo 450.

Škola ve školní budově funguje dodnes (2022). Budova byla rekonstruována a nachází se zde hudební oddělení trhosvinenské základní umělecké školy B. Pišingera.