Bývalá obecná škola Čížkrajice

Čížkrajice byly přiškoleny do Slavče do roku 1909, kdy byla v této jazykově smíšené obci zřízena česká škola jako expozitura školy v Slavči. Činností a nákladem spolku Národní Jednoty Pošumavské byla vystavěna nová školní budova, která byla otevřena roku 1910. Ve stejnou dobu je v obci zřízena nákladem spolku Deutscher Schulverein se sídlem ve Vídni škola německá. Budova české školy byla vysvěcena 14.9.1910. Prvním rokem bylo do školy zapsáno 39 dětí. Až do roku 1930 byla škola expoziturou veřejné školy ve Slavči, v tomto roce byla pak převzat státem jako expozitura státní menšinové školy v Trutmani. Od roku 1931 byla samostatnou dvoutřídní státní školou. Od 10.12.1934 fungovala v obci také soukromá česká mateřská škola (opatrovna) vydržovaná do roku 1943/44Ústřední Maticí Školskou, poté předána do správy obce. 14.5.1944 byla obec obklíčena vojskem a v rámci pátrání po parašutistech byly jednotlivé budovy vč. školy důkladně prohledávány. 16.3.1945 byla škola zabrána pro německé uprchlíky z východu, kterým místní obyvatelstvo mělo povinnost připravit slámu a nádobí. Uprchlíci se nakonec nedostavili, ale 24.4.1945 byl v Čížkrajicích a to zejména ve školní budově ubytován transport maďarského vojska. Přítomný kapitán s manželkou byl ubytován v bytě řídícího učitele. Další ubytování maďarského vojska ve škole proběhlo pouze na jednu noc 3.5.1945. Vojsko totiž brzo ráno z obce uprchlo před blížícími se jednotkami Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova (Vlasovci). Obecná škola Čížkrajice fungovala do r. 1948, poté byla přejmenována na Národní školu Čížkrajice (do r. 1953). Jako základní škola fungovala do jejího zrušení roku 1967. V současnosti (2020) je školní budova sídlem místního zemědělského družstva.