Obecná škola Dolní Světlá

Obecná škola v Dolním Lichtenvaldu (od roku 1946 Dolní Světlá) byla postavena poté, co se vyučování v soukromých domech a najatých prostorách ukázalo jako dále neúnosné. Přízemní objekt nové školy, postavený v letech 1824-1825 za částečného využití robotní povinnosti místních rolníků, si vyžádal náklad 14.000 zlatých. V roce 1876 bylo obci uloženo rozšíření školy o jednu třídu, pročež byla nakonec 1. dubna 1879 zahájena přístavba druhého podlaží školy. Po dobu stavby byly pro potřebu vyučování a ubytování řídícího učitele najaty místnosti ve dvou soukromých domech. Dostavba byla dokončena 7. září 1881 a vysvěcena 13. září téhož roku. V roce 1903 byla škola vybavena vlastním vodovodem, který se však neosvědčil a řádné a pravidelné dodávky pitné vody se tak škole dostalo až napojením na obecní vodovod, zřízený v roce 1910. Budova byla elektrifikována roku 1922.
V roce 1952 byla budova školy opuštěna a až do zrušení školy v Dolní Světlé v roce 1963 se vyučovalo v čp. 133 (budova někdejší staré celnice). Původní škola čp. 144 se koncem roku 1952 stala sídlem místního národního výboru a místní lidové knihovny, přičemž přízemní prostory objektu byly adaptovány na prodejnu potravin. Někdejší škola je v současnosti vedena jako bytový dům v majetku obce Mařenice.
Na fasádě školy byla 30. října 1898 osazena pamětní deska na památku zdejších padlých v Prusko-rakouské válce roku 1866 a k oslavě 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. Poté, co byla po první světové válce z úředního nařízení sejmuta, našla úložiště na půdě školy, kde zůstala na mnoho desítek let zapomenuta. Teprve v roce 2013 se ji z iniciativy zdejšího historika †Ladislava Pavýzy podařilo rehabilitovat a umístit do interieru obecní kaple.