Purkyňovo gymnázium Strážnice

Při zřízení gymnázia s českým vyučovacím jazykem se město Strážnice smlouvou ze dne 31. března 1897 zavázalo, že pro gymnázium postaví novou školní budovu, nejlépe do
počátku školního roku 1899–1900, předá ji ústavu k bezplatnému užívání, pojistí tuto budovu proti nebezpečí požáru a na obecní náklady ji bude vždy udržovat v dobrém stavu. Budova měla mít nejméně jedenáct učeben, zvláštní místnosti pro kreslení a fyziku, místnosti pro knihovny a učební pomůcky, kancelář ředitele,
konferenční síň, sál pro shromáždění k náboženským účelům a tělocvičnu s šatnami. K budově muselo patřit také hřiště pro hry a botanická zahrada. Pro budovu bylo zvoleno místo v tehdejší Bednářské ulici, v níž stály tři domy, které město za 17 895 zl. vykoupilo a na jaře roku 1898 zbouralo. K získání vyhovujících plánů vypsalo obecní zastupitelstvo veřejnou soutěž, na jejíž základě bylo městu předloženo 16 projektů, vybrán byl plán inženýra Barocha. Samotná realizace stavby byla na základě výběrového řízení zadána firmě architekta Feye a inženýra Beneše z Uherského Hradiště. K položení základního kamene došlo 19. září 1898. Ještě na podzim bylo dokončeno zdivo a budova byla přikryta, v zimě se pracovalo uvnitř. Veškeré práce byly dokončeny
v červnu 1899, kdy byla budova odevzdána svému účelu.  Celkový náklad činil 90 280,89 zl. Slavnostní svěcení nové školy olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem se konalo 27.srpna 1899. Oslavy trvaly dva dny a účastnilo se jich 13–15 tisíc lidí.

Koncem první světové války přijeli do Strážnice vojáci a ubytovali se v budově gymnázia. Odjeli začátkem října a zanechali po sobě mnoho škod.  Po jejich odchodu bylo potřeba budovu gymnázia vymalovat a provést menší opravy.

Na začátku 20. let byla vybudována chemická posluchárna s přilehlou pracovnou, opravena tělocvična a zavedeno elektrické osvětlení. V roce 1933 byla důkladně opravena střecha, došlo také k opravě podlahy ve 3. třídě, k opravě fasády, nátěru oken, zavedení elektřiny do všech místností v přízemí, upravení vchodu na profesorskou toaletu a k zakoupení nových kamen. Kolaudace těchto oprav proběhla v lednu 1934. Studentů přibývalo a v budově již nebylo místo, v roce 1936 se vyučovalo už i v aule. Také ředitelský byt byl zrušen, jeho prostory se přeměnily na učebny. Vedení gymnázia proto požádalo městské zastupitelstvo, aby opatřilo místnosti. Městská rada rozhodla, že se dvě třídy mohou umístit do nově postavené budovy soukromé měšťanské školy.

Roku 1938 se budova opět stala přechodnou ubytovnou pro československé vojáky, 15. března 1939 obsadily polovinu budovy německé jednotky a v roce 1945 se gymnázium stalo rumunským lazaretem.

V letech 1945 až 1953 neslo gymnázium název Purkyňovo státní reálné gymnázium. Ve školním roce 1947/48 bylo na škole 13 tříd, 398 studentů a 22 profesorů. V roce 1949 byly do budovy  gymnázia umístěny tři třídy národní školy. 1. září 1952 byl při Purkyňově gymnáziu zřízen Domov mládeže. Roku 1953 bylo v souladu s novými školskými zákony gymnázium přeměněno na jedenáctiletou střední školu ve Strážnici. Od roku 1956 škola nesla název „Jedenáctiletá střední škola Marie Kudeříkové“ po za války popravené absolventce gymnázia. V roce 1959 byla zavedena povinná devítiletá školní docházka a tak se v roce 1961 rozdělila bývalá jednotná jedenáctiletá škola na základní devítiletou školu a na střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ). Ta byla tříletá, výběrová a měla připravit žáky ke studiu na vysokých školách. Součástí osnov se stala tzv. výrobní praxe, která probíhala v zemědělství nebo v průmyslu. Absolventi SVVŠ získali k maturitnímu vysvědčení ještě výuční list v daném oboru. Ten se stával po dvou letech neplatný, pokud jeho majitel v oboru dále nepracoval. Maturitní zkouška z odborného předmětu měla studentům usnadnit uplatnění v praxi, pokud nepokračovali ve studiu na vysokých školách.

Od roku 1968 došlo podle nového školského zákona k prodloužení studia na čtyři roky a škola se opět začala nazývat gymnáziem. V 60. letech probíhaly většinou svépomocné opravy, v 70. letech narůstá počet studentů a vedení školy muselo uvažovat o nových vyučovacích prostorách a o výstavbě nové tělocvičny. Škola získala finanční i odbornou pomoc v Brně a začala s přístavbou školní kuchyně a jídelen. Vařit se začalo v roce 1972. Školní kuchyně byla v provozu do devadesátých let, poté se obědy vozily z kuchyně střední odborné školy. Nakonec byla kuchyně obnovena a společná jídelna vznikla ze staré tělocvičny. Nová tělocvična byla vybudována v roce 1981 v blízkosti školy. Vedle budovy školy byla postavena tříposchoďová přístavba, která měla účelově navázat na starou dvoupatrovou budovu z roku 1899. Stavební práce neporušily chod školy a skončily v listopadu 1988. Nová venkovní fasáda vytvořila ze dvou částí jeden celek.

Po roce 1989 byly zahájeny další stavební práce (vnitřní úprava, půdní vestavba, nová fasáda a oprava střechy). Ozdobou školní auly se stal křišťálový lustr z dílen českých sklářů v Kamenickém Šenově. Do celého objektu byla umístěna nová plastová okna a ve všech prostorách převládla bílá barva. Všechny práce byly ukončeny v roce 1997, kdy gymnázium oslavilo 100. výročí svého trvání. Do schránky v kopuli školní věže byly na památku této události uschovány pamětní dokumenty. V srpnu 1999 proběhly další oslavy. Budova měla být po sto letech znovu vysvěcena. Zájemci měly možnost prohlídnout si budovu a získat zdarma sborník vydaný školou při příležitosti oslav. Oslavy byly zahájeny v neděli 29. srpna 1999 v 10 hodin slavnostní mší svatou v kostele Panny Marie ve Strážnici, které následovalo znovuvysvěcení školy.