Bývalá česká státní menšinová škola Vyšší Brod

O založení české školy ve Vyšším Brodě bylo rozhodnuto v závěru školního roku 1919/1920, kdy již zde žilo přes šedesát českých dosídlenců. Hlavní zásluhu o založení měl vyšebrodský předseda Národní jednoty Pošumavské Vojtěch Sladký a školní inspektor menšinových škol v Českých Budějovicích Emil Drobil. Vyšebrodské (německé) zastupitelstvo však tvrdilo úřední komisi, že ve městě nejsou vhodné místnosti pro českou školu. Po řadě jednání pronajal vyšebrodský klášter za 250 korun ročního nájmu dvě místnosti ve svém domě Hrudkov čp. 15, kde byla tehdy i lesní správa cisterciáckých lesů ve Vyšším Brodě. 

Zapsáno bylo 21 žáků ve věku šest až čtrnáct let. Polovina zapsaných žáků byla ze smíšených česko-německých rodin a tyto děti neovládaly náležitě český jazyk. Z vnitrozemí bylo přivezeno několik vyřazených lavic. Když se v říjnu 1920 otevírala česká jednotřídní škola ve Vyšším Brodě, tak při otevření asistovala československá vojenská jednotka.  
 
Na konci školního roku 1920/1921 odchází z české školy ve Vyšším Brodě učitel Ladislav Maršálek a během prázdnin jej vystřídal nový učitel a správce školy Karel Křížek. Při zápisu na školní rok 1921/1922 se přihlásilo 26 dětí, z nichž sotva polovina uměla česky. Do české školy ve Vyšším Brodě chodily i děti z Loučovic, Pošláku i Kapliček. Národní Jednota Pošumavská půjčovala učebnice a školní pomůcky zdarma, prováděla nadílky šatstva, prádla a bot. 

Ve školním roce 1923/1924 bylo zapsáno již 36 žáků a v dalším již 40 žáků. Bylo nutno proto hledat vhodnou místnost pro druhou třídu. Ta se našla v září 1924 v bývalém Schwarzenberském mlýně (čp. 120). Dvě třídy české školy ve dvou budovách neprospívala jak po stránce technické, tak zejména pedagogické a proto začali čeští občané usilovat o zřízení vlastní budovy pro českou školu.

Trvale zvyšující se počet žáků české školy vedl k úsilí o zřízení vlastní budovy pro českou školu. Zástupci vyšebrodské pobočky Národní jednoty pošumavské, české školy a Sokola osobně navštívili v Praze celostátního předsedu Národní Jednoty Pošumavské Ing. A. Kalbače a ten jim přislíbil podporu. A. Kalbač ihned uvolnil finance na zpracování plánů české školy ve Vyšším Brodě a práce byla svěřena profesorovi architektury Milanu Bouškovi z Prahy. Podle navržených plánů byla stavba povolena okresní stavební komisí v Kaplici 15. 12. 1924.

Ústřední Matice Školská v Praze stanovila cenu za stavbu české školy ve Vyšším Brodě na 942 145,50 Kčs s tím, že náklady zaplatí stát. Stavitelem české školy ve Vyšším Brodě byl ve výběrovém řízení pověřen Augustin Křížek, stavitel z Vodňan. Stavbu řídil stavbyvedoucí J. Busta a kolaudace budovy byla již 31.12.1925. V nové školní budově byly dvě třídy, mateřská škola, kabinet, dílna pro ruční práce, tělocvična a dva byty pro ředitele školy a jednu učitelku.

Vyučování v nové české škole ve Vyšším Brodě bylo zahájeno 3.1.1926 a ředitelen české školy byl Karel Knížek, který měl rozhodující zásluhu na zřízení nové budovy české školy ve Vyšším Brodě, která dostala číslo popisné 194. Učitelský sbor dále tvořili Terezie Machová, Josef Vodička, M. Křížková a Šubrtová-Fraňková.

Učebny, školní i učitelská knihovna byly vybaveny moderními novými pomůckami, stejně jako tělocvična, kterou v podvečerních a večerních hodinách využíval rozrůstající se místní Sokol.

Po nuceném odstoupení pohraničí na základě Mnichovské dohody sloužila budova účelům německé obecné školy. Obecná škola, která byla od 6.5.1945 trojtřdní, se poté přesídlila do budovy bývalé německé mateřské školy (čp. 201) a budova obecné školy byla přidělena vojenské posádce. V současné době (2020) slouží budova jako sídlo obecního úřadu, městské policie, městských lesů, základní umělecké školy a dětské skupiny Brodýsek.

Budova je od roku 1999 památkově chráněná. Její hodnota spočívá v jejím architektonickém a hmotovém vzhledu se zachovalou původní fasádou z 20. let 20. století. Z památkového hlediska je rovněž významný dispoziční a konstrukční typ se zachovalými konstrukcemi, drobné architektonické a historické prvky a poctivé řemeslné stavební doplňky jako je mosazné kování oken a dveří. Cenné jsou i vstupy s kamenosochařskou a štukovou výzdobou.