Bývalá německá rolnická škola České Budějovice
Německá rolnická škola vznikla v Českých Budějovicích roku 1886 a byla nejprve umístěna na Pražské třídě čp. 23. Protože se škola brzy rozšířila o další obory a dohormady sestávala ze 1. školy rolnické, 2. školy na zpracování lnu, 3. hospodyňské školy a 4. lesnické školy, bylo třeba pro tyto ústavy včetně internátu najít vhodnější prostory. Českobudějovická radnice vyšla rolnické škole vstříc a odprodala jí pozemky tzv. Hannova dvora vč. veškerého hospodářství a polností s výjimkou městské zahrádky s domkem pro zahradníka. Nová budova rolnické školy byla vystavěna na místě, kde krátce předtím byl zřízen městský chudobinec, přímo naproti Hannově dvoru, který existuje dodnes (2021) a nachází se v něm městský psí útulek.
Stavba byla zahájena 1.5.1898 a do nové budovy se německé hospodářské ústavy z Pražské třídy mohly nastěhovat k 1.9.1899. Jak bylo zvykem, školy vzniklé v jubilejním roce padesáti let císařovy vlády (tj. 1898) přejímaly do svého názvu jméno panovníka nebo přídomek "jubilejní". Oficiální název této školy byl: "Kaiser- Franz-Josef-I. Deutsche Landwirtschaftliche Lehranstalten" (Německé hospodářské ústavy císaře Františka Josefa I.). Škola disponovala rozsáhlými polnostmi sahajícími až ke Švábovu hrádku, laboratoří, mlékárnou, sýrárnou, stájemi pro dobytek v Hannově dvoře, pazdernou, atd. Prostorově se roku 1905 z budovy vyčlenila lesnická škola, která byla nově umístěna v domě U Tří korun v České (dnes Radniční) ulici a roku 1907 do Englova domu na Pražské třídě čp. 15 (dnes 17). Ředitelem hospodářských ústavů byl pro svou energičnost a organizační schopnost ceněný Rudolf Richter. Mezi mecenáše školy patřil i JUDr. Bedřich Schwarzenberg, který měl hlavní zásluhy na rozvoji české lesnické školy v Písku.
V prvním školním roce v nové budově navštěvovalo 32 žáků (chlapců) z tehdy maximálních 40 rolnickou školu a 16 dívek v odděleném traktu budovy školu hospodyňskou. Škola se těšila podpoře města i dobré pověsti, českou stranou byla často kritizována výše stipendií pro místní žáky, která patrně zdaleka nedosahovala finančních možností konkurenční české rolnické školy v Čes. Budějovicích, která byla rovněž založena roku 1886. Ředitel rolnické školy Richter měl ambici již v roce 1903 nechat přeměnit školu na střední, k čemuž nakonec nedošlo. Z toho důvodu musela být v rámci reorganizace lesnického školství, kdy za první československé republiky docházelo k rušení nižších lesnických škol, uzavřena německá lesnická škola (1923). Rolnická škola se po roce 1918 musela samozřejmě také přejmenovat a za první republiky fungovala jako Německá rolnická škola (Deutsche Ackerbauschule). K definitivnímu zrušení došlo v rámci zrušení všech německých škol na území ČSR roku 1945.
Škola byla po druhé světové válce reorganizována jako Střední zemědělská technická škola (SZTŠ), obory pěstitel – chovatel a veterinární. Praxi vykonávali studenti na školním statku Vysoké školy zemědělské, na mléčné farmě v Municích, v JZD Pištín, Sedlec a Dívčice a „veterinu“ ve veterinární nemocnici. Před rokem 1977 byla rolnická škola či SZTŠ Na Sádkách zrušena a kabinety přestěhovány do zemědělské školy na Rudolfovské, kde mezitím byla přistavěna budova pro veterinární obor. V roce 1978 byla již bývalá rolnická škola adaptována pro potřeby Jihočeského biologického centra, které úředně existovalo v letech 1981 až 1990. Z něj vzešly ústavy Akademie věd České republiky, a to Ústav půdní biologie AV ČR a Hydrobiologický ústav AV ČR, které v budově sídlí dodnes (2021).
