Bývalá obecná škola Bílá Hůrka
Škola na Bílé Hůrce fungovala nejpozději od roku 1811, kdy byla otevřena v budově sousedící s dnešní školní budovou (čp. 46 - pozdějšího hostince) pod patronátem knížecího Schwarzenberského rodu. Vzhledem k nárůstu žactva rozhodla místní školní rada v roce 1874 o stavbě nové školní budovy. Pro tento účel byl nejprve osloven stavitel Štěch ze Slaného, ale nakonec byla upřednostněna výhodnější nabídka stavitele Josefa Mosera z Vodňan. Základní kámen pro novou dvoutřídní školu byl slavnostně položen 30.3.1881 a o den později se začalo se stavbou, která byla dokončena za necelý půlrok. Dne 25.9.1881 se konalo slavnostní vysvěcení školy Janem Štěchem, kaplanem z Bílé Hůrky. Stará školní budova byla prodána a vznikla zde později Štikova restaurace.
Koncem 19. stol. byla škola již trojtřídní a docházelo sem 190 žáků ze školního obvodu Bílá Hůrka, Strachovice, Malešice, Chvalešovice. Na přelomu století byly rovněž provedeny menší opravy. Roku 1893 byl zaveden hromosvod, roku 1899 byly podlahy položeny šamotovými dlaždicemi, schodiště bylo přeloženo do dvora, který byl taktéž částečně vydlážděn. Roku 1901 byla škola opatřena nápisem "Bohu, vlasti a králi". Roku 1906 byla vyměněna všechna okna, proveden vnější nátěr a rekonstrukce střechy.
Na školním pozemku se nacházela ovocná zahrada. Roku 1901 zde bylo žákdy vysázeno při příležitosti císařských narozenin 24 ovocných stromů. Na školním pozemku mezi stodolou hostince a kampeličkou bylo za První republiky roku 1931 otevřeno cvičiště, roku 1938 na pozemku zřízen skleník. Od roku 1904 fungovala při škole lidová knihovna.
Kvůli chřipkovým epidemiím bylo vyučování na škole zastaveno v roce 1890, 1905 a 1919 (španělská chřipka). Za první světové války byly místním učitelstvem prováděny dobročinné sbírky.
Po vzniku Československa roku 1918 navštěvovalo školu již 228 žáků. Z tehdejšího mobiliáře školy jsou známé obrazy TGM a Woodrowa Wilsona darovaných škole Ottou Suchomelem z Chvalešovic. Byly provedeny menší opravy okapů a bílení stejně jako vnější nátěr a výměna oken. Roku 1937 školu navštěvovalo již jen 115 žáků.
Roku 1942 byla při škole zřízena Lidová základní škola rolnická, kterou v jejím prvním školním roce navštěvovalo 66 žáků. Rolnická škola fungovala až do roku 1950, kdy byla uzavřena a její žactvo přiděleno do Vodňan.
Koncem druhé světové války sloužila školní budova jako ubytovna pro 51 německých uprchlíků z východu, později pro sovětskou armádu, která na Bílou Hůrku přišla 10.5.1945. Po válce byla obecná škola nejprve obnovena jako jednotřídní, později jako dvoutřídní. Řídící učitel na Bílé Hůrce měl ambici zřídit zde vedle obecné a základní rolnické školy také školu střední, čímž se dostal do konfliktu s Dřítní, ve které byla střední škola zřízena roku 1948. Školské orgány nakonec rozhodly ve prospěch Dřítně argumentujíc malým zájmem rodičů o tuto Bílou Hůrku.
Obecná, národní a pozdějí základní škola byla vzhledem k ubývajícímu počtu žáků definitivně uzavřena k 30.6.1979 a její inventář byl převezen do Dřítně. V současnosti (2021) je budova v soukromých rukou a nachází se zde řemeslnická dílna. Probíhá postupná rekonstrukce celé budovy.
