Bývalá německá soukromá obecná škola Raveň

Raveň byla částí obce Střítež, byla však přiškolena a přifařena do Kaplice. Koncem 19. století se ocitla svým jazykovým složením (50:50 Češi a Němci) na horké půdě národnostních půtek. Zřizování a aktivita českých škol v okolí (zejména Rozpoutí a Zubčice) dala vzniknout německé soukromé iniciativě, která měla zabránit odněmčení Ravně. Hlavním organizátorem byl spolek Deutscher Schulverein se sídlem ve Vídni. Ten se věci věnoval od roku 1903 a finančně podpořil nákup příslušného pozemku do německých rukou. Roku 1907 bylo rozhodnuto o stavbě ze soukromých spolkových zdrojů. Plány na stavbu dodal Schulverein a pod vedením stavitele Johanna Krempnera byla roku 1908 vystavěna budova soukromé německé školy.

Slavnostní vysvěcení se konalo 4.10.1908 a účastnili se ho také předáci ostatních německých národnostních spolků, jako zejména spolku Deutscher Böhmerwaldbund, jehož předseda a zároveň budějovický purkmistr Josef Taschek byl rovnež přítomen. Kolaudace školy proběhla dne 21.10.1908. V témže roce byl při škole otevřen také polévkový ústav na podporu sociálně slabých žáků. Roku 1915 byla škola zvěřejněna jakožto expozitura školy v Kaplici. Roku 1918 tuto veřejnou expozituru školu navštěvovalo 50 dětí.

Po první světové válce a vzniku ČSR poklesl odchodem českých dětí do českých škol počet dětí na 33. Dne 11.1.1919 se do školní budovy nastěhovala čsl. armáda a z rozhodnutí zemské školní rady byla dne 18.8.1919 veřejná expozitura v Ravni zrušena. Deutscher Schulverein vyslal z Vídně učitele Lasseka, který se měl postarat o záchranu raveňského německého školního vyučování. Intervence u školních úřadů byly neúspěšné, proto byla roku 1920 škola obnovena jako soukromá pod správou spolku Deutscher Kulturverband (následovník Schulvereinu v ČSR). 

Po mnichovském záboru v roce 1938 byla škola opět zveřejněna a zároveň došlo ke zrušení mezitím vzniklé státní české menšinové školy. Přechodem 19 dětí českých rodičů od 1. 11. 1938 na německou školu v Raveni tak počet žáků vzrostl na 56. Přání rozšířit školu na dvojtřídní bylo zemskou školní radou vyhověno. Ke školnímu obvodu patřily tyto osady: Raveň, Kaplice-nádraží (Bahnhof-Kaplitz), Osovský (Ossowskyhof) a Rejty (Reithäuseln), Malý Chuchelec (Kleinkuchlitz) a Velký Chuchelec (Großkuchlitz), Boly (Wollaun), Rožnov (Roseanu) a Hubenov (Hubene). Koncem války byly ve škole na letním pobytu děti z Wuppertalu a ubytované zde byly také uprchlíci z Lince. Kvůli náletům byl ve sklepě školy zřízen protiletecký kryt. Po roce 1945 nebyla obnovena ani česká ani německá škola. 

V současnosti (2021) je budova bývalé německé školy v soukromém vlastnictví a slouží k rodinnému bydlení a podnikání.