Bývalá obecná škola Kaproun

Školní budova v Kaprounu existovala již v roce 1811 a jednalo se o převážně dřevěnou stavbu se šindelovou střechou. Na jejím místě byla vystavěna zděná budova obecné školy s německým jazykem vyučovacím v roce 1878. Škola byla od roku 1910 dvoutřídní.

Zřízení ČSR a nové školské zákony umožnily v Kaprounu zřízení státní české menšinové školy v roce 1919, která byla nuceným nájmem umístěna do budovy německé školy a do které byly přepsány děti dříve navštěvující školu německou. To mělo za následek pokles žáků na německé škole. Ještě ve školním roce 1920/21 navštěvovalo německou školu asi 30 dětí, českou pak 10. Obec se marně stavěla proti nucenému nájmu pro českou školu. Byly podány stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, konala se i školská stávka ve dnech 9.-10.1919 a byl podán protest prezidentovi republiky.

Česká škola byla v téže budově otevřena 15.9.1919. Dne 1.9.1922 byl sepsán protokol o využívání školní budovy českou i německou školou. Budova byla rozdělena na dvě poloviny. Dřívější byt učitele byl přestavěn na učebnu a kabinet pro českou školu. Došlo k celkovému oddělení obou škol, každá měla vlastní záchodky, prostory na půdě a ve sklepě musely být přehrazeny. Dřevník používala německá škola, pro českou byla za tímto účelem vyhrazená stáj. Ve společném užívání obou škol zůstala jedině pumpa a venkovní cvičiště. Každá škola si mohla svou polovinu opatřit nápisy ve své řeči.

Paralelní provoz české a německé školy ve školní budově v Kaprounu trval však jen nanejvýš čtyři roky. Roku 1923 byla z rozhodnutí školní rady ze dne 12.3.1923 zrušena německá škola. Tato ukončila svou činnost ke konci školního roku 1922/1923. Školní budovu pak obec údajně dobrovolně vzhledem ke špatné finanční situaci dala i s veškerým mobiliářem do státní správy roku 1924. Stát zde až do odstoupení pohraničí v důsledku Mnichovské dohody vydržoval státní českou menšinovou dvoutřídní školu, při které roku 1928 byla zřízena také opatrovna.  

Po zrušení německé školy byly neúspěšné snahy snahy o zřízení expozitury veřejné školy v Klenové a částečně úspěšné snahy o nahrazení veřejného vyučování vyučováním soukromím. Spolek Deutscher Kulturverband (nástupce dřívějšího Schulvereinu) organizoval německou výuku postupně v domech č.p. 1, 6, 7, 9, 3, 2 a 12. Tato soukromá výuka trvala pouze do roku 1926, kdy byly německé spolky v boci (Deutscher Kulturverband a Deutscher Böhmerwaldbund) rozpuštěny. Žáci byli po zrušení německé školy přikázáni do německé obecné školy v Klenové, místní sedláci však upřednostnili posílat své děti do české školy v Kaprounu a do Klenové docházel pouze jediný žák. Vzhledem k této skutečnosti bylo roku 1925 provedeno vyškolení Kaprouna z Klenové.

Česká škola byla uzavřena v důsledku územních ztrát Československa v důsledku Mnichovské dohody a v letech 1938-1945 v budově fungovala škola německá. Po druhé světové válce byla škola 1.9.1945 obnovena jako česká jednotřídka. Budova byla po válce v dobře zachovalém stavu, vyžadovala pouze omítnutí. Mezi 1.10.1946 a 1.11.1946 došlo k provizornímu uzavření školy a převedení dětí do Klenové. Výuka byla pak na čas obnovena, ovšem vzhledem k nízkému počtu žáků stejně jako i ke ztrátě významu místa v národnostním boji po nuceném odchodu německého obyvatelstva je škola z rozhodnutí okresního školního výboru koncem školního roku 1948/49 uzavřena. Žáci byli převedeni do Klenové, řídící učitel odešel na školu do Žišpach (Blata).

V současné době (2021) je bývalá školní budova v soukromém majetku a slouží k bydlení/rekreaci.