Jak na to

Mapa školních budov by měla teoreticky pokrývat všechny budovy, které byly postaveny jako školy. Nezáleží na tom, kdy vznikla a pro jaký typ či stupeň školy byla určena. V principu nezáleží ani na tom, zda budova dnes již jako škola neslouží (bývalé školy se využívají třeba jako sídla úřadů, penziony či hostince), nebo dokonce vůbec neexistuje (přidávat se mohou i již zbořené školní budovy).

Důležitou součástí je obrazová dokumentace budovy, a to jak její vnější podoby, tak interiérů (příp. detailů výzdoby). Základem jsou snímky zachycující současnou (či nedávnou) podobu budovy, velmi cenné je ale rozšíření obrazové dokumentace o historické snímky. Nemusí se nutně jednat o snímky z doby stavby, ale třeba fotografie dokumentující stav před nějakou výraznou přestavbou (nebo např. zateplením). Velmi vítané jsou i snímky interiérů, včetně fotografií pořízených během výuky. Historické fotografie je možné najít ve školních kronikách (pokud se zachovaly), literatuře (školní almanachy a sborníky, regionální literatura) nebo sbírkovém fondu místního muzea. Velmi významným zdrojem ale mohou být i soukromé sbírky a rodinná alba, žáci by se tedy při hledání fotografií měli v první řadě zeptat (pra)rodičů a jiných příbuzných, nebo oslovit rodinné známé.

Školní kronika nebo různé typy písemných pramenů poskytují řadu základních faktických informací týkajících se stavby budovy: kdy byla postavena, kdo ji postavil (který architekt či stavitel) a pro jaký typ a stupeň školy (sleduje se i vyučovací jazyk původní školy), někdy je uvedeno i kolik budova stála. Většinou je popisováno i slavnostní otevření budovy, někdy se píše i o tom, jaká je nová škola ve srovnání se starou školní budovou. Při čtení popisů často přeplněných či hygienicky nevyhovujících budov mohou žáci srovnávat se současnou situací, zamyslet se nad tím, proč mají svoji současnou školní budovu rádi nebo co jim na ní vadí. Při setkání s pamětníky - i kdyby hledání starých fotografií bylo neúspěšné - mohou alespoň zapsat nějakou jejich vzpomínku, co se na škole (ne)líbilo dřívějším školákům.

Získání těchto základních informací je plně dostačující pro vyplnění formuláře a přidání nového bodu do Mapy školních budov.

Mnoho ze získaných údajů může vyvolat další otázky žáků či se můžou stát východiskem pro probírání nových témat ve výuce:

  • kdo a kdy rozhodnul o stavbě budovy? (jak probíhá úřední rozhdovací proces; zda o stavbu usilovala obec nebo stát - rozlišení mezi těmito subjekty)
  • kdy se skutečně začalo stavět? (někdy stavba a zprovoznění budovy pozoruhodně rychlé, jindy dlouhé úřední průtahy)
  • proč budova vypadá tak, jak vypadá - kdo ji navrhoval? (dílo architekta nebo stavba dle typového plánu?, žáci mohou napsat vlastní reflexi k tomu, jak se v budově cítí)
  • jaký byl vyučovací jazyk ve škole, pro kterou se budova stavěla? (jaké žily na našem území menšiny?)

Kde hledat

Digitalizované školní kroniky v e-badatelnách archivů (archivy digitalizují primárně matriky, školní kroniky nejsou všude zdigitalizované – v řadě případů navíc kroniky ani nebyly do archivu odevzdány a nacházejí se přímo ve škole; někde se kronika z doby stavby školy vůbec nezachovala)

Souborný knihovní katalog ČR (www.caslin.cz)

Regionální či městská muzea (rešerši v evidenci sbírek provede na požádání kurátor)

Soukromé sbírky (vyhledávání pamětníků především z řad příbuzných žáků – především pro fotografie a vzpomínky)